Švarcsystém ve společnostech po 1. lednu 2012

Autor: JUDr. Lukáš Jansa | Vloženo: 08.02.2012 14:56 | Přečteno: 5585x

Je již běžnou praxí, že se ve větších či menších firmách využívají služby samostatných podnikatelů (tzv. ičařů). S touto praktikou se lze setkat např. při využívání služeb programátorů či servisních techniků. Stejný postup při realizaci podnikatelské činnosti stejným způsobem postupují i grafická studia, překladatelské agentury, či firmy, u nichž "sedí" samostatní advokáti apod. Novela zákona o zaměstnanosti k 1. lednu 2012 zpřesňuje definici švarcsystému a stanoví vysoké pokuty jak pro zaměstnavatele, tak zaměstnance, který je ve vztahu k zaměstnavateli podnikatelem – fyzickou osobou.

Definice pojmu závislá práce

Zákon o zaměstnanosti v § 5 stanoví, že za nelegální práci se považuje výkon závislé práce fyzickou osobou mimo pracovněprávní vztah. Zákoník práce pak v § 2 definuje závislou práci jako práci, která je vykonávána ve vztahu nadřízenosti zaměstnavatele a podřízenosti zaměstnance, jménem zaměstnavatele, podle pokynů zaměstnavatele a zaměstnanec ji pro zaměstnavatele vykonává osobně. Dle § 3 zákoníku práce pak může být závislá práce vykonávána výlučně v základním pracovněprávním vztahu.
Z uvedené definice lze dovodit následující znaky nelegální práce (švarcsystému):

  • Vztah podnikatel, tj. firma (společnost, fyzická osoba podnikatel apod.) a fyzické osoby podnikatele - o švarcsystém se nebude jednat v případě vztahu dvou firem (právnických osob) nebo právnické osoby a fyzické osoby podnikatele poskytující svého zaměstnance, pokud je uzavřena dohoda o dočasném přiděleí zaměstnance k jinému zaměstnavateli. Stejně tak o nelegální práci nepůjde u člena statutárního orgánu, jedná-li se o výkon jeho kompetencí;
  • Osobní výkon činnosti – fyzická osoba podnikatel sama osobně vykonává sjednanou činnost pro firmu;
  • Vztah nadřízenosti a podřízenosti – ten lze dovodit ze skutečnosti, že daná osoba je povinna postupovat ve vztahu k firmě dle pokynů firmy a na straně jedné strany je závazek k činnosti a dalším povinnostem, kdežto na straně druhé je především závazek k úhradě odměny;
  • Výkon činnosti jménem firmy – fyzická osoba vystupuje ve vztahu ke třetím osobám a navenek jménem firmy.
  • Existence dalších okolnosti nasvědčující existenci závislé práce – např. výkon činnosti dané osoby výlučně pro jednu firmu, pouze v provozovně firmy, výkon činnosti výlučně použitím prostředků firmy (např. počítač, telefon atd.), pravidelnost výkonu činnosti (např. v pracovní dny 8 hod denně).

Dle pokynu Ministerstva financí D 285 platí, že nejčastějšími znaky a okolnostmi indikujícími vztah závislé činnosti fyzické osoby a firmy jsou následující:

  • firma ukládá úkoly, řídí a kontroluje fyzickou osobu a nese odpovědnost související s její činností,
  • fyzická osoba má ve vztahu k příjmu obdobné postavení jako zaměstnanec,
  • odměna za práci je vypočítána na základě délky pracovní doby nebo obdobným způsobem běžným při odměňování osoby v pracovně-právním vztahu,
  • materiál, pracovní pomůcky, stroje a zařízení potřebné pro výkon činnosti jsou fyzické osobě poskytovány firmou,
  • vztah mezi firmou a fyzickou osobou je dlouhodobý anebo soustavný, resp. fyzická osoba vykonává činnost dlouhodobě pouze pro jednu firmu, a to osobně nebo prostřednictvím spolupracující osoby


Posouzení zda se jedná nebo nikoliv o nelegální práci formou švarcsystému je vždy závislé na konkrétních okolnostech případu a nelze automaticky dovozovat závislou práci, pokud např. programátor má smlouvu o vývoji SW s IT firmou, pokud daný programátor vyvíjí činnost sám pro sebe, pro jiné subjekty, nebo vykonává činnost mimo provozovnu IT firmy a pouze na základě nepravidelných objednávek dané IT firmy.

Kontrola švarcsystému a sankce
Kontrolu, zda dochází ke švarcsystému, provádí příslušné inspektoráty práce. Lze předpokládat, že udání na takový postup firmy budou přicházet zejména od zaměstnanců. Od fyzických osob – podnikatelů, které jsou zapojeny do systému švarcsystému udání nelze očekávat, jelikož taková osoba by se sama vystavila nebezpečí uložení vysoké pokuty.
Jako sankce stanoví zákon o zaměstnanosti následující:
a)    odstranění zjištěných nedostatků ve lhůtách určených inspektorátem
b)    100 tis.Kč fyzická osoba vykonává nelegální práci
c)    10 mil. Kč nejméně však ve výši 250 tis. Kč fyzická osoba podnikatel nebo právnická osoba, pokud umožní výkon nelegální práce u sebe
Jde tedy o velmi vysoké sankce s tím, že zákon nově zavádí tzv. minimální sankci, a to ve výši 250 tis. Kč pro osobu, která u sebe výkone nelegální práce umožní.

Problém vztahu firmy a zákazníka
Sice výše uvedená definice se nevztahuje na vztah dvou firem, nicméně problém může vzniknout v okamžiku, kdy jedna firma, např. z oblasti IT, vyšle svého IČaře do jiné firmy a kde dochází k výkonu závislé práce. De facto jde o výkon práce fyzickou osobou jak jej definuje zákon. Vztah nadřízenosti a podřízenosti se odehrává u zákazníka. Konkrétní fyzická osoba (IČařem ve vztahu k IT firmě) tak vykonává závislou práci (používá pracovní prostředky zákazníka, vykonává činnost dle pokynů zákazníka, veškerou pracovní dobu tráví u zákazníka apod.).
Dle mého názoru je nelogické, aby se jednalo o nelegální práci, když podstatnou definicí závislosti je tzv. mzdová závislost. Ta by u dané konkrétní osoby byla rozhodně k IT firmě a ne vůči zákazníkovi. Pokud tyto znaky nadřízenosti a podřízenosti jsou rozloženy mezi více osob (IT firmu a zákazníka), pak nelze sankcionovat takový způsob výkonu práce. Navíc je otázkou kdo by byl postiženou osobou. Mohl by jim být IČař vykonávající práci, ale také IT firma, která IČaře vyslala ke svému zákazníkovi, ale konečně i samotný zákazník, který takový výkon práce umožňuje. Zřejmě by sankce dopadla na IT firmu zaměstnávající IČaře a samotného IČaře. Zákazník mnohdy ani nemusí tušit, že osoba, která u něj činnost vykonává je fyzickou osobou podnikatelem a ne zaměstnancem. Pokud by však zákazník věděl, že umožňuje nelegální práci IČaře, pak by sankce mohla dopadnout i na něj. Na rozhodovací praxi inspektorátů práce si však budeme muset počkat.

Dočasné přidělení zaměstnance IT firmy k zákazníkovi
Tento model fungování IT firem je velmi běžný. Zaměstnanci IT firem jsou často vysílání k zákazníkům a tam pravidelně vykonávají svou práci. Takový výkon práce je však možný pouze dvěma způsoby. Tím prvním je tzv. dočasné přídělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli dle § 43a zákoníku práce. Druhým pak agenturní zaměstnávání dle zákona o zaměstnanosti, k němuž je nutné povolení Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. U dočasného přidělení je podmínkou uzavření dohody se zaměstnancem (který musí být min 6 měsíců zaměstnán před tímto přidělením). Za toto přidělení nesmí být sjednána se zákazníkem úplata (ta je možná pouze u agenturního zaměstnávání) s výjimkou úhrady mzdy a např. cestovních nákladů takto přiděleného zaměstnance. To však nevylučuje, aby obchodní smlouva (např. o servisní činnosti k SW) obsahovala i jiné plnění než pouhé činnosti vykonávané přiděleným zaměstnancem, a aby za ně byla sjednána odměna. Zákoník práce stanoví navíc požadavek, aby dočasně přidělný zaměstnanec měl stejné finanční a pracovní podmíny jako srovnatelný zaměstnanec u zákazníka.

Závěr
Z výše uvedeného je zřejmé, že snahou nové úpravy je podřídit maximum činností zaměstnaneckému vztahu. O švarcsystém se může jednat dle mého soudu pouze ve vztazích firmy (podnikající fyzické osoby a právnické osoby) a podnikající fyzické osoby, nikoliv ve vztahu dvou firem. Posouzení zda o takový nelegální systém se jedná je pak v rukou konkrétního úředníka. Sankce, které za výkon takové nelegální práce hrozí od 1.1. 2012 jsou velmi vysoké, a proto je nutné dbát na odpovídající právní úpravu a vyhnout se skutečnému výkonu závislé práce. Pokud se IT firma rozhodne vyslat svého zaměstnance k zákazníkovi, a to na delší období, pak řešením je jeho přidělení k jinému zaměstnavateleli nebo získání povolení agentury práce.

Autor: JUDr. Lukáš Jansa, advokát,  email: jansa@lawyer.cz


Autor působí jako advokát v advokátní kanceláři Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři v.o.s., kde se zabývá zejména obchodním právem, právem informačních technologií, problematikou pracovněprávních vztahů v oblasti IT a internetovým právem. Autor publikuje z oblasti IT a přednáší IT firmám z oblasti práva informačních technologií.


V případě dotazu k tématu článku kontaktujte lawyer@lawyer.cz

Advokátní kancelář Jansa, Mokrý, Otevřel & partneři s.r.o.
Specialisté na pracovní právo

MACHIN.CZ - Tvorba www stránek, webdesign
Copyright © 2009 Lawyer.cz
Tvorba www stránek MACHIN.cz, webhosting HOSTSERVIS.cz